Tento web využívá soubory cookies. Pokud budete pokračovat v prohlížení těchto stránek, souhlasíte s pravidly pro užívání cookies.

Pokračovat

Státní fond rozvoje bydlení (SFRB) od loňského dubna znovu poskytuje mladým rodinám úvěr na pořízení nového bydlení. Podporuje stát vlastní bydlení mladých rodin lépe v Česku, nebo na Slovensku a je o tyto úvěry vůbec zájem? Podívejme se na podmínky úvěrů obou zemí podrobněji.

Vybrané rozdíly v podmínkách poskytování státního úvěru pro mladé rodiny v ČR a SK

Zdroj: Broker Trust, SFRB ČR, SFRB SK

Žadatel a hodnocení bonity

Oba státy primárně cílí na mladé rodiny do 35 let.  Věřící Slovensko poskytuje podporu bydlení pouze manželům, a to i bezdětným. V případě rodiny s malým dítětem neřeší ani věk rodičů. Zvýhodněné podmínky, například vyšší úvěr s delší splatností a nižším úrokem mohou u sousedů získat i rodiny s těžce zdravotně postiženým členem domácnosti nebo lidé, které nevychovávali vlastní rodiče.

Pravidla pro posuzování bonity žadatele o státní úvěr jsou v obou zemích na mírnější úrovni, než je tomu u bankovních hypoték. A to i za cenu vyšší splátky úvěru způsobené relativně krátkou maximální dobou splatnosti. Slováci mají limit na dokládaný příjmem ve výši čtyřnásobku životního minima domácnosti a na rozdíl od Čechů si mohou sami jednoduše spočítat, zda na potřebnou výši úvěru se svým příjmem dosáhnou. Například slovenská rodina s jedním dítětem musí mít příjem nižší než cca 46 000 korun, a pokud chce maximální úvěr s nejdelší splatností, tak v případě absence dalších závazků musí na druhou stranu doložit příjem alespoň ve výši cca 22 500 korun.

Účel úvěru

V Česku lze úvěr použít na koupi nového bytu nebo domu bez ohledu na jeho stáří nebo velikost podlahové plochy, výstavba je podporována taktéž. Na Slovensku primárně podporují nové a menší byty, které vyžadují nižší náklady na provoz a údržbu.

Vzhledem k významně vyšší administrativní náročnosti (viz tabulka níže) se vyplatí žádat stát o úvěr jen omezené skupině lidí. Při koupi nemovitosti musí mít prodávající velkou ochotu čekat na schválení úvěru několik týdnů, což je při aktuální značné poptávce po vlastním bydlení významný handicap. Podepsaná (budoucí) kupní smlouva musí dokládat již ke schválení úvěru. Státní úvěr se tedy může hodit zejména při koupi nemovitosti od rodiny nebo známých či na úhradu zvýšených nákladů na dostavbu rodinného domu.

Některé rozdíly v poskytování hypoték a nového úvěru od SFRB v České republice

Zdroj: Broker Trust, SFRB

BONUS za nové dítě

Slováci mají jistý odpustek části dluhu ve výši 2 000 eur (cca 53 000 Kč), pokud se jim v době trvání úvěru narodí dítě nebo si je osvojí. Úvěr 300 000 korun s podobným bonusem ve výši 30 000 korun jsme od českého státu mohli naposledy získat v roce 2011.

Aktuálně se v případě přírůstku do rodiny dá v Česku využít jen přerušení splácení jistiny až na dobu dvou let.

Stát vs. hypotéka od banky

Nejprve trochu statistiky z obou států. V České republice bylo v roce 2016 na úvěry pro mladé vyčleněno 100 milionů korun. Poskytlo se jich jen 17 v objemu cca 10 milionů korun. Vážných zájemců bylo původně dvakrát více, ale přísná pravidla je odradila. Letos je k dispozici 50 milionů, aktuálně poskytnutých úvěrů je 14 v objemu necelých osm milionů.

Na Slovensku bylo v roce 2016 vyčleněno na úvěry pro mladé v přepočtu cca 160 milionů korun, půjček bylo poskytnuto 47 za necelých 60 milionů. O úvěr žádaly převážně rodiny s těžce zdravotně postiženým členem domácnosti. Banka by jim úvěr až na 40 let s úrokem jedno procento určitě neposkytla.

Proč si tedy většina mladých českých a slovenských rodin na pořízení nového bydlení stále bere úvěr od banky a ne od státu?

V Česku je aktuálně průměrná roční úroková sazba na hypotéce mírně nad dvěma procenty, na Slovensku kolem 1,8 procenta. Mladí Češi by si i přes administrativní náročnost od státu půjčovali určitě více, kdyby jim stát půjčil za stejných podmínek jako Slovákům, tedy zejména vyšší částku s delší splatností a bonusem za nový přírůstek do rodiny.  Ostatně předchozí úvěrový program s bonusem na dítě poskytovaný v ČR v letech 2005-2011 byl tak úspěšný, že se za celé období poskytly úvěry v objemu přes sedm miliard korun a v loňském roce z nich stát odpustil prostřednictvím bonusu za dítě necelých 24 milionů korun.  Je to paradoxně skoro 2,5krát více, než si mladé rodiny loni od českého státu půjčily.

U našich sousedů je důvod nezájmu mladých rodin o státní úvěr jiný. Kromě toho, že jim banky dnes běžně půjčí za roční sazby i pod 1,5 procenta, mají navíc mladí za určitých podmínek od státu k dispozici na prvních pět let na úrokovou sazbu dotaci.

Od některých bank díky tomu získají úrokovou sazbu blížící se nule. Tamní parlament už projednává zásadní změnu v poskytování dotací na hypotéky pro mladé, aby od příštího roku stát na této podpoře významně ušetřil a výhodu mohli využít všichni oprávnění žadatelé ve stejné výši a bez ohledu na banku, která jim hypotéku poskytla.

Jiří Kryl, hypoteční analytik společnosti Broker Trust

Napsat komentář

Required fields are marked (*)