Tento web využívá soubory cookies. Pokud budete pokračovat v prohlížení těchto stránek, souhlasíte s pravidly pro užívání cookies.

Pokračovat

Senát schválil novelu zákonu, která významně mění dosavadní pravidla pro placení daně z nabytí nemovitých věcí. Zákon doposud umožňoval, aby se prodávající a kupující domluvili, kdo z nich daň zaplatí – byl to většinou prodávající, přičemž kupující byl v pozici ručitele. Nově bude ale daň povinně platit kupující. Sazba ve výši 4 % z ceny nemovitosti zůstala beze změny. Pokud zákon podepíše prezident, tak bude s největší pravděpodobností již letos stát koupě nového bydlení budoucí majitele další desítky tisíc korun navíc, a to v době, kdy se má dostupnost hypoték změnit k horšímu.

Změna plátce daně bude v praxi znamenat, že tato daň už nebude součástí kupní ceny uvedené v kupní smlouvě. Vzhledem k dnešní situaci na realitním trhu, kdy ve většině měst převyšuje poptávka po kvalitním bydlení nabídku, toto opatření způsobí, že prodávající při více zájemcích dnes inzerovanou kupní cenu o částku daně nesníží. Kupující ji tak bude muset po účinnosti nového zákona zaplatit navíc a ze svého. Proč ze svého? Protože průměrný kupující dnes své úspory, pokud nějaké má, do nemovitosti raději neinvestuje a snaží se získat co nejvyšší hypotéku. Vlastní prostředky se mu hodí ponechat jako rezervu na horší časy. Pokud ovšem nebude daň již součástí kupní ceny, tak se o ni zpravidla nenavýší ani zástavní hodnota kupované nemovitosti, ze které banky mimo jiné počítají i dostupnou výši hypotéky. Nutno dodat, že při prvním úplatném převodu, alias prodeji, se daň z nabytí nemovitých věcí neplatí, takže většiny bytů z developerských projektů se daň netýká. Řešit ji tedy budou muset především ti, kteří si chtějí koupit „starší“ nemovitost.

Ochrana proti podvodům, ale nesolidární  

Změna v osobě poplatníka byla navržena zejména proto, že v minulosti došlo k několika případům, kdy nekvalitně sepsané podmínky kupní smlouvy umožnily prodávajícímu ponechat si část kupní ceny určené na daň pro sebe. Od kupujícího, jako nového vlastníka nemovitosti, bude možné daň vymáhat přeci jen výrazně snadněji, a v praxi tak půjde pro stát o jednu z nejlépe vymožitelných daní. Způsoby, jak zabránit podvodům přitom existují i bez této novely. Úschovu kupní ceny u banky nebo prověřeného advokáta, ze které se dá rovnou zaplatit i uvedená daň, lze dnes pořídit již od 2 000 korun, tak proč by v zájmu obecné ochrany státní pokladny měla většina z nás platit desítky tisíc navíc?

Na Slovensku se tato daň neplatí již od roku 2005! Zrušili ji zejména z důvodu její nesolidárnosti k občanům, jelikož daní již jednou poctivě zdaněné peníze. Nemovitost k bydlení si totiž běžný občan obvykle pořizuje z vlastních úspor a příjmů, které mu již zdanil zaměstnavatel. Někteří naši poslanci a senátoři sice navrhovali snížení sazby daně až na 1 %, leč tento návrh se nesetkal s pochopením.

Peníze až na prvním místě

Ačkoliv by bylo férové, aby za vyšší jistotu výběru daní dal stát kupujícím slevu v podobě nižší daně, novela zákona na solidárnost příliš nehledí a dokazuje, že o peníze jde vždy až na prvním místě. Senátní hlasování o zákoně se odehrálo navíc v době, kdy Česká národní banka avizuje, že zreguluje stoprocentní hypotéky, jejichž poskytování považuje za příliš rizikové. Ve chvíli, kdy budou ale muset noví majitelé nemovitosti vydávat další desítky tisíc korun na uhrazení daně, jim tak bude zbývat méně peněz, kterými by mohli uhradit část kupní ceny, kterou nepokryje hypotéka. Cesta k vlastnímu bydlení se tak pro mnohé lidi zkomplikuje.

Článek vyšel na odborném serveru poradci-sobe.cz.

Jiří Kryl, hypoteční analytik Broker Trustu

Napsat komentář

Required fields are marked (*)