Tento web využívá soubory cookies. Pokud budete pokračovat v prohlížení těchto stránek, souhlasíte s pravidly pro užívání cookies.

Pokračovat

Druhý díl seriálu o regulaci v poradenské praxi zaměřené na zákon 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, věnujeme poskytovatelům, tedy především bankám.

Předhypoteční úvěry každá banka jinak

Zákon se tu projevuje především v úpravě produktů. Změny nebudou jednotné, protože banky si podmínky zákona vykládají různě. Klasický příklad je předhypoteční úvěr následně v určitém časovém období splacený klasickým hypotečním úvěrem. Tedy úvěr, který není možné aktuálně zajistit nemovitostí používaný např. na pořízení družstevního bytu nebo na pořízení nemovitosti v dražbě. Banky v tomto případě vystavovaly dvě smluvní dokumentace (předhypoteční úvěr a hypoteční úvěr). Některé z důvodu zjednodušení přechází na dočasně nezajištěný úvěr, který bude mít jen jednu smlouvu. Banky, které na tento princip přejdou, si slibují zjednodušení administrativy – nebudou muset absolvovat všechny procesy před poskytnutím úvěru 2x, ale jen jednou. Existují však i banky, které předhypoteční úvěr v nabídce ponechají nebo dokonce zvažují jeho zavedení.

Amerika je také „na bydlení“

Neúčelová hypotéka (tzv. Americká hypotéka) bude nyní podle zákona patřit mezi spotřebitelské úvěry na bydlení, i když s bydlením nemá nic společného, kromě toho, že bude zajištěna objektem bydlení. Mezi úvěry na bydlení budou také patřit spotřebitelské úvěry (bez zajištění nemovitostí), které jsou účelově na bydlení určené.

Kdo zajistí splnění rozšířené informační povinnosti?

Informační povinnost není pro banky novinka, měly ji i před ZoSÚ ve vztahu ke spotřebitelským úvěrům podle současného zákona. Aktuálně ji budou muset pouze rozšířit i na spotřebitelské úvěry na bydlení. Základní informace bude muset mít banka trvale přístupné např. webové stránky, bude muset spotřebiteli poskytnout informace o zprostředkovateli a o úvěru formou tzv. ESIPu (Evropský Standardizovaný Informační Přehled). Banky budou dále povinné zajistit, aby se spotřebiteli dostalo náležitého vysvětlení všech podmínek a důsledků podpisu smlouvy, toto buď zajistí samy na pobočkách, nebo delegují na distributory. V případě cizoměnových úvěrů (úvěr je v jiné měně než má spotřebitel příjem, nebo jiné měně, než ve které drží aktiva, z nichž má být úvěr splácen nebo jiné měně, než je měna státu, ve které má spotřebitel bydliště), musí hlídat změnu kurzu a při určité odchylce informovat klienta o tomto riziku.

Reklamy dostanou další upozornění

Zákon také jasně stanoví podmínky pro informace v reklamě. Pokud je v reklamě uveden jakýkoliv číselný údaj o nákladech (např. poplatek za nula), musí reklama obsahovat jasně specifikované údaje (jméno poskytovatele, případně i zprostředkovatele, informaci o požadavku na zajištění, RPSN, výše a počet splátek, …. a další údaje) a to formou reprezentativního příkladu.

Omezení bezpříjmovek a bezobratovek

Zásadní změnou pro banky je podmínka prověření úvěruschopnosti klienta. Pokud důkladně nevyhodnotí schopnost klienta splácet a úvěr klientovi poskytne, stává se smlouva neplatná. Klient může uplatnit námitku neplatnosti do tří let od uzavření smlouvy. V takovém případě je klient povinen vrátit poskytnutou jistinu úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Většina bank z tohoto důvodu ruší tzv. „bezpříjmovky“, tedy úvěry, kde klient nemusel prokazovat své příjmy nějakým potvrzením. Dalším produktem, jehož poskytování je omezováno jsou „obratovky“, tedy hypotéky, kde se příjem OSVČ počítal z obratu v daňovém přiznání a ne ze základu daně. Pro živnostníky se tak ztíží přístup k úvěrům, ačkoliv na splácení reálně bez problémů mají.

Mimořádné splátky bez přílišných sankcí ovlivní cenotvorbu

Dalším zásadním tématem pro banky jsou podmínky pro mimořádné splátky. Pro spotřebitele významně lepší podmínky pro mimořádné splátky, které mu zákon garantuje, mají vliv na mnoho procesů v bankách. Ovlivňují totiž mimo jiné i cenotvorbu, banky musí pečlivěji posuzovat riziko ztráty při předčasném splacení úvěru. Nastavení podmínek mimořádných splátek má dopad i na obchodní podmínky a v neposlední řadě se může negativně projevit v růstu úrokových sazeb.

Většina výše uvedených změn má dopad nejen na banky, ale také potažmo na zprostředkovatele. A právě samostatným zprostředkovatelům (SZ) se budeme věnovat příště.

Napsat komentář

Required fields are marked (*)