Tento web využívá soubory cookies. Pokud budete pokračovat v prohlížení těchto stránek, souhlasíte s pravidly pro užívání cookies.

Pokračovat

Víte, kdo je Nana Afuko Ado? Nebo Filipe Nuysi? A co třeba Bidhja Deví Bhandarí? Že jste ta jména nikdy neslyšeli? Nezoufejte. To málokdo. Znalost jmen prezidentů Ghany, Mosambiku a prezidentky Nepálu skutečně nepatří ke všeobecnému rozhledu. A nevíme o nich ani to, jakými jsou prezidenty. Všechno jsou to ovšem hlavy přibližně stejně lidnatých zemí, jakou je Severní Korea.

Jména korejské dynastie Kimů zná celý svět. Víme, že jsou zlí, víme i to, co rádi jedí, v jakých autech mladý Kim jezdí a jaké slečny se mu líbí. To, že o Korejské lidově demokratické republice víme tolik, je dílem výstřelků jejího vládce Kim Čong Una. Kim rád vládne, vydírá, rád na sebe a svoji zemi upozorňuje. Kdyby „to tlačítko“ skutečně zmáčknul, byl by to poslední den, kdy by si tyto své libůstky mohl užívat. A on to ví. Nemyslím si, že by jeho hrozba vůči Spojeným státům byla reálná. A nemyslí si to ani trhy. Zatímco média jsou na prahu jaderné války, index VIX známý jako index strachu je na dvanáctce. Tedy hodně pod dlouhodobým průměrem. Trhy se Kima nebojí.

I přesto v minulém týdnu ztratila většina akciových indexů (ten náš, malý, český byl výjimkou) a naopak se dařilo bezpečným aktivům. Zlato pokračovalo ve své několikatýdenní cestě vzhůru a přidalo téměř dvě a půl procenta. Stříbru se vedlo dokonce ještě o tři procenta lépe. Posílily také vládní dluhopisy a dobře se vedlo také měnám považovaným za bezpečný přístav: švýcarskému franku a japonskému jenu.

Propad akcií lze přičíst ve větší části jedinému dni, a to čtvrtku, kdy obavy z konfliktu s režimem Kim Čong Una vrcholily. Pátek a začátek tohoto týdne je ve znamení uklidnění. Dow Jones se vrátil nad 22 000 bodů a trhy se pozvolna začínají ptát: „A co je to vlastně ten Kim?“

Nemyslím, že by byl neklid na trzích z minulého týdne jen dočasným jevem a naopak uklidnění, které přineslo pondělí, ovládlo trhy pro zbytek letošního roku. Severní Korea bude i nadále kartou, která má potenciál přinést opětovnou nejistotu, ale takových důvodů je víc. Akcie jsou v mnoha významných regionech opravdu drahé (v investičním slovníku se používá lépe znějící termín ambiciózně oceněné) a také na dluhopisovém trhu není vše v pořádku. Například „prašivé“ evropské dluhopisy (high yield bonds) přinášejí svým majitelům nižší roční výnos než státní dluhopisy Spojených států amerických. A také některá makroekonomická data, přicházející ze Spojených států, nejsou už zdaleka to, co bývala. Klesají prodeje aut, které byly dlouhá léta jasnou sázkou, nejistá je také situace na trhu s nemovitostmi. Úroky hypoték a úvěrů rostou rychleji než mzdy, a to se zřejmě pomalu začíná projevovat v peněženkách amerických spotřebitelů. Recese je sice podle všeho ještě daleko, ale je dobré ukázat, že ono to není jen o Kimovi…

Podrobný komentář včetně porovnání akcií ze sektoru USA Value najdete zde.

Napsat komentář

Required fields are marked (*)