Tento web využívá soubory cookies. Pokud budete pokračovat v prohlížení těchto stránek, souhlasíte s pravidly pro užívání cookies.

Pokračovat

Hlavními hráči minulého týdne byly centrální banky. Nejočekávanějším zasedáním bylo z pohledu investorů to americké, které nakonec došlo k obecně očekávanému závěru. Americká centrální banka zvýšila sazby o čtvrt procentního bodu do rozmezí 2- 2,25 procenta a potvrdila prognózu dalšího zvýšení sazeb do konce letošního roku. V roce příštím počítá FED s dalším postupným zvyšováním sazeb. Bankéři se shodli na tom, že bychom měli být v roce 2019 svědky trojího zvýšení sazeb a v roce následujícím pak prognóza počítá s jedním dalším navýšením. Sazby by se tak měly dostat na úroveň přibližně kolem 3,5 – 4 procenta. Napětí ohledně schůze z minulého týdne panovalo zejména proto, že se postupně zvyšoval okruh těch, kteří předvídali na zářijovém zasedání od FEDu razantnější přístup a zvýšení sazen hned o půl procentního bodu. K tomu ovšem nedošlo, a tak akciové i dluhopisové trhy po úvodní intradenní přestřelce setrvávají v relativním klidu. Co tě nezabije, to tě posílí, říká známá pranostika a ta zřejmě platí i nadále. Ani zvyšování sazeb, ani zuřící obchodní válka prozatím akciové indexy evidentně příliš nezajímá.

Makroekonomická data ze Spojených států v uplynulém týdnu také nepřekvapila. Vše, co se týká spotřebitelů a jejich důvěry v lepší zítřky, vychází nadále pozitivní a stejně tak nadále negativní jsou čísla z nemovitostního trhu. Case-Shillerův index cen nemovitostí opět klesl a více, než se očekávalo, poklesl také počet rozjednaných prodejů domů. O situaci na trhu s nemovitostmi vypovídá nejlépe také vývoj ceny stavebního dřeva, které od počátku léta ztratilo již čtyřicet procent.Další centrální bankou, která ovšem také nepřekvapila, byl ta naše domácí, česká. I Česká národní banka minulý týden navýšila, letos již potřetí, úrokové sazby. Aktuálně se jejich hodnota pohybuje na úrovni 1,5procentního bodu. I zde vyjádřili centrální bankéři vůli sazby i v budoucnu navyšovat. Guvernér Jiří Rusnok nevyloučil jejich další zvýšení ještě v letošním roce, když cílová úroveň by se měla pohybovat v rozmezí 2,5 – 3 procenta.

Mírný neúspěch evropských akcií může mít na svědomí italská vláda, která v týdnu oznámila vyšší rozpočtový schodek, než se původně čekalo, a poslala tak dolů ceny akcií italských bank a také dluhopisů.

V tomto týdnu jsou na pořadu houfně sledovaná data z trhu práce ve Spojených státech, investoři se také dozvědí, jakým tempem rostou v Americe výrobní a nevýrobní sektor. V Evropě bude zajímavá aukce španělských a francouzských desetiletých dluhopisů.

Napsat komentář

Required fields are marked (*)