Tento web využívá soubory cookies. Pokud budete pokračovat v prohlížení těchto stránek, souhlasíte s pravidly pro užívání cookies.

Pokračovat

Podzemní vody v Česku celkem rychle ubývají, a proto se očekává, že by se ceny v některých regionech ČR mohly během pár let zvednout až o třetinu. Převážně se to týká Olomoucka, Přerovska, Královéhradecka a Brněnska, kde se nejčastěji využívá voda čerpaná z podzemí. Podzemní vody jsou přitom považovány za strategickou a v podstatě nenahraditelnou surovinu, kterou bude pravděpodobně stát čím dál více chránit.

Tyto akce státu pravděpodobně velice rychle zdraží vodu a toto zdražení bude podle odhadů analytiků vyšší než růst mezd. Proto by se současná úroveň spotřeby pitné vody mohla zásadně promítnout do rozpočtů chudších domácností.

Situace ve světě je podobná…

V červnu 2015 NASA zveřejnila výsledky výzkumu zaměřeného na 37 celosvětově nejvýznamnějších zásobníků podzemních vod za období 2003 – 2013 podložného průběžným satelitním snímkováním. Poprvé máme k dispozici sérii podložených dat za dlouhé období a výsledky jsou varující. Ze 37 zásobníků jich 13 ztrácí nepoměrně více vody, než do nich nateče například z tajícího sněhu nebo z nadzemních toků. Takové zásobníky se vytvářely desítky tisíc let a vlivem lidské aktivity se z nich voda vyčerpává. Přitom podzemní voda má třetinový podíl na pokrytí potřeb domácností, zemědělců a průmyslu. Největší pokles vody zaznamenal zásobník na Arabském poloostrově, na kterém závisí zásobování vodou pro 60 milionů obyvatel.

Jak z toho ven? Jedině investicí do infrastruktury!

Infrastruktura, která je ve světě v současné době vybudovaná, problému s vodou ještě dodává na obrátkách. Rychlým rozvojem čínských měst a růstem počtu obyvatel začíná být pitná voda ve větších městech stále větší vzácností. Ve Francii je zase problém ve ztrátách vody, při její distribuci, které dosahují až 23 %, což je zhruba miliarda kubických metrů ročně. A většina potrubí je starší více jak 40 let, takže pravděpodobnost, že bude problém narůstat, je čím dál větší, jelikož aktuálně se zvládne opravit jen cca 0,6 % potrubí ročně.

Nutnost rozšiřovat kapacitu systému dodávky vody a oprav vodní infrastruktury není specifikem Francie a Číny, ale týká se mnoha rozvinutých i rozvíjejících se zemí. Pro ilustraci odhady v USA hovoří o nutnosti každoročně proinvestovat 23 miliard USD.

Každoročně by v celosvětovém měřítku na vodní infrastrukturu měla být proinvestována částka 500 miliard amerických dolarů s tempem meziročního růstu na úrovni 7 %. Hlavním motorem těchto investic je urbanizace rozvíjejících se zemí, růst jejich populace, stejně jako bohatnutí středních tříd, dále nedostatečné investice do infrastruktury v minulých letech, stále náročnější požadavky na čistotu pitné vody a další regulace při výrobě a distribuci pitné vody. V neposlední řadě jsou tu klimatické změny, které hrozí suchem celým velkým geografickým oblastem a nutí místní úřady přijímat opatření na zajištění zásobování vodou v následujících letech.

Sektor budoucnosti

V globálním světě však z těchto možností mohou profitovat společnosti v rozvinutých i rozvíjejících se zemích. Mnohé podniky tak již činí – například Sulzer (Švýcarsko) v oblasti čerpadel, Xylem (Švédsko) v oblasti zavlažování, Watts Water Technologies (USA – čerpadla, systémy potrubí a ventily), Pentair (USA) v oblasti zavlažování, PerkinElmer (USA) v oblasti měření znečištění a Roper Industries (USA) v oblasti měřičů.

Kdo dnes investuje do tematických fondů, které se zaměřují na vodní sektor, má dobré vyhlídky na dalších třicet let, protože význam tohoto odvětví bude zásadní pro další vývoj jak průmyslových tak rozvíjejících se zemí.

Jedním z fondů, které je možné na investici do vody využít je BNP Paribas L1 Equity World Aqua (ISIN LU0831546592). Fond investuje do cca 50 akcií v celém světě, přičemž podíl akcií z rozvíjejících se trhů je omezený na maximálně polovinu portfolia. Aktuálně fond obsahuje okolo 50 % společností, které se zabývají infrastrukturou v oblasti vodního hospodářství, dále čtvrtinu reprezentují tzv. utility, tedy společnosti distribuující vodu a poslední čtvrtina připadá na společnosti zabývající se péčí o pitnou vodu. To, že je o tento fond zájem svědčí i to, že majetek fondu již převyšuje 300 milionů EUR a fond získal ocenění Novetic Label 2014** a LuxFlag Environment*** od LUXEMBOURG FUND LABELLING agentury.

Je libo větší diverzifikaci do ekologických řešení?

Samozřejmě někdo by mohl namítnout, že pitná voda není jediným ekologickým problémem, se kterým se lidstvo v současnosti potýká… dalšími problémy mohou být např. znečištěné ovzduší, obří množství odpadu, které současná společnost generuje atd.

Pokud byste svou dlouhodobou investicí chtěli podpořit řešení těchto problémů, tak můžete využít některý z fondů zaměřených na více eko-oblastí.

Fond Parvest Global Environment investuje do akcií společností, které generují minimálně 20 % tržeb v oblasti environmentálních technologií, tedy vedle vodního hospodářství také z oblasti péče o ovzduší, odpadového hospodářství nebo například energetických úspor.

Pioneer Funds – Global Ecology se zaměřuje ještě šířeji než fond od Parvestu a to i díky tomu, že neinvestuje jen do firem, které působí v environmentálních technologiích, ale také do výrobců spotřebitelského zboží a obalů, které jsou ekologické a šetrné k životnímu prostředí.

Generali Fond živé planety se zaměřuje na investice do společností, které mají pozitivní přístup ke změně klimatu, chovají se ekologicky a jsou sociálně zodpovědné. Konkrétně jde o oblasti, jako jsou např. zpracování a úprava vody, ekologický controlling, recyklace, biopotraviny, alternativní zdroje energie, nové materiály. Navíc je asi jako jediný eko-fond nabízený v CZK!

Napsat komentář

Required fields are marked (*)