Tento web využívá soubory cookies. Pokud budete pokračovat v prohlížení těchto stránek, souhlasíte s pravidly pro užívání cookies.

Pokračovat

Víte, kde nejčastěji dochází k úrazům? Doma. V Česku se stane ročně zhruba dva miliony úrazů a přibližně pětina se jich odehraje v domech a v bytech. Následují sportoviště, zaměstnání a školy a dopravní prostředky. Opatrnost někdy nestačí, a i když si člověk dává pozor, neštěstí je na světě. Vypořádat se s následky zranění pomůže úrazové pojištění. Jak tuto pojistku správně nastavit, aby byla opravdu účinná?

Úrazové pojištění bývá součástí životní pojistky, ale u některých pojišťoven lze sjednat i samostatně. Pojišťovny vyplatí klientům peníze při úrazech spojených se sportem, volnočasovými aktivitami, ale třeba i s prací na zahradě nebo v domácnosti. Z tohoto hlediska rozlišujeme úrazy s trvalými následky a tělesným poškozením vyšším než 10 procent a úrazy, krátkodobé, jejichž léčba si vyžádá maximálně dny až týdny.


Usnadněte život sobě i klientům. S BT Metodikami Online porovnáte nejen úrazové pojištění, ale všechny typy pojistek napříč trhem na pár kliknutí. Přehledně, snadno a rychle vyberete podle klientových požadavků tu nejvhodnější pojistku. Naši analytici při vytváření BT Metodik Online prošli na 9 000 stránek produktové dokumentace a vytvořili nejrobustnější nástroj na trhu, který porovnává na 46 000 položek. Ve vašem počítači, tabletu nebo mobilu s BT Metodikami Online budete mít vlastní analytické centrum, které vám ušetří hodiny času s porovnáváním produktů a pomůže i zodpovědět dotazy klientů přímo na schůzce. To zní dobře, ne? Více se dozvíte ve videu.


Při nastavování pojištění lze jednoznačně doporučit, aby se klienti zaměřili především na úrazy s trvalými následky, které mohou omezit jejich schopnost si samostatně vydělávat a výrazně ohrozit jejich rodinný rozpočet a životní standard.

„Bolestné“ prodražuje pojistku

U tzv. bolestného, které pojišťovny vyplácejí při méně závažných úrazech, je u jednotlivých typů úrazů v pojistných tabulkách obvykle uveden i maximální počet dnů léčby. Pokud se zraněný léčí déle, pojišťovna více peněz nevyplatí. Když je například sjednaná denní dávka ve smlouvě 300 korun a tabulková maximální doba léčení daného úrazu 20 dní, pojišťovna vyplatí nejvýše 6 000 korun. Denní dávka se dá při uzavírání smlouvy zvýšit, ale logicky to prodražuje celou pojistku.

Má-li být pojištění především oporou pro dlouhodobé nepříznivé situace, vyplatí se soustředit se hlavně na nastavení dostatečně vysokých limitů za vážné úrazy a na „bolestném“ příliš nebazírovat.

Volte raději progresivní plnění

Plnění za úraz může pojišťovna vypočítat lineárně nebo progresivně. První varianta znamená, že smluvní lékař pojišťovny určí, jaké procento trvalého tělesného postižení klientovi úraz způsobil. Touto hodnotou se pak vynásobí sjednaná pojistná částka. Jednoduchý příklad: Lékař určí, že klient má po úrazu nevratně poškozených 25 procent těla, sjednaná pojistná částka pro tento typ úrazu byla milion korun, pojišťovna tedy vyplatí 250 000 korun.

U progresivního plnění určitý rozsah celkového poškození zvyšuje násobek pojistné částky v několika stupních, většinou jde o dvoj- až čtyřnásobek pojistné částky. Pojišťovna může například zdvojnásobit pojistnou částku při 25procentním a vyšším poškození. Výpočet by v tomto případě vypadal takto: 0,25 x (2 x 1 000 000), ve výsledku tedy 500 00 korun.

Progresivní plnění je praktičtější v tom ohledu, že při vážnějších úrazech lze dosáhnout díky násobení na vyšší plnění pojišťovny, a to i s nižší pojistnou částkou než u lineárního plnění, a tím pádem na pojistce i něco ušetřit.

Pozor na lhůty

Je také důležité seznámit se s lhůtami, během kterých musí klient pojišťovně úraz oznámit. Některé pojišťovny mají pro nahlášení úrazu například lhůtu v délce 10 dní ode dne, kdy k úrazu došlo.

Také je nutné dát pozor na konzumaci alkoholu před sportovní aktivitou, přecenění vlastních sil či podcenění preventivních opatření. Ve všech těchto situacích může docházet k odmítnutí plnění či k jeho krácení.

Pojištěný klient má i další povinnosti, především pak povinnost informační, a to ve chvíli, kdy dojde ke změně tzv. pojistného rizika – začne se třeba věnovat nějaké rizikovější sportovní či pracovní aktivitě. Pojišťovny totiž běžně dělí klienty do rizikových skupin nejen podle povolání, ale také podle sportovních aktivit, které vykonávají. A pokud by došlo k úrazu během sportu, který je zařazen ve vyšší rizikové skupině, pojišťovna by případné plnění krátila. Záludnost spočívá v tom, že pojišťovna má právo krátit plnění i v případě, kdy k úrazu nedošlo při adrenalinové aktivitě.

Adrenalin jako výluka

U vybraných produktů jsou některé adrenalinové sporty zcela z pojistné ochrany vyloučeny a nelze je pojistit ani za vyšší pojistné. Například Allianz pojišťovna u úrazového připojištění v rámci životního pojištění nekryje úrazy při sportu, který byl provozovaný v extrémních podmínkách nebo terénech. AXA pojišťovna vylučuje například horolezecký sport či jízdu na bobech. Adrenalinové sporty jsou vyloučeny i u ČSOB Pojišťovny. Pokud má tedy klientova úrazová pojistka obdobné výluky a plánuje provozovat rizikové aktivity v zahraničí, je vhodné dopojistit úrazové pojištění na adrenalinové sporty v rámci cestovního pojištění.

Má-li klient již sjednané životní pojištění, je zbytečné sjednávat v rámci úrazového pojištění krytí rizika smrti následkem úrazu, protože by dvojnásobné plnění pojišťovny pozůstalým nevyplatily.

Dušan Šídlo, pojistný analytik společnosti Broker Trust