Tento web využívá soubory cookies. Pokud budete pokračovat v prohlížení těchto stránek, souhlasíte s pravidly pro užívání cookies.

Pokračovat

Kupujte cokoli! To je ve zkratce poselství, které vyslali po svém zasedání američtí centrální bankéři, kteří začali opět nahlas uvažovat o tom, že by mohli v letošním roce poměrně razantně začít snižovat úrokové sazby, pohybující se nyní v pásmu 2,25 – 2,50 %. Trh na opětovnou chuť centrálních bankéřů pohnout sazbami směrem dolů silně zareagoval. Opět se možná blíží doba, kdy bude klasické spoření zcela z módy a všichni budou své prostředky opět cpát do již tak poměrně drahých US akciových indexů. V uplynulém týdnu posílily jak akciové indexy, tak také dluhopisy, zlato, ropa …

Po dvou letech se tedy možná opět ocitneme v převráceném světě, v němž se investoři budou těšit na špatná ekonomická data, protože ta nejspíš předloží FEDu další možnosti stimulací a otevřou prostor pro další snížení úrokových sazeb. A horší, něž očekávaná data, přicházela zpoza oceánu v uplynulém týdnu zejména z průmyslu, kde poměrně silně zklamala čísla z New Yorku a Philadelphie. Pod odhady skončily také předběžné údaje o vývoji ve výrobním i nevýrobním sektoru. Lepší, než očekávaná čísla, přišla naopak z realitního sektoru, kde vzrostly prodeje nových i existujících domů rychleji, než se čekalo.

Evropská centrální banka si na zvyšování sazeb ani nehrála a její sazby jsou stále na nule (přesněji řečeno základní sazba je na nule, depozitní sazba pak čtyři desetiny procenta pod nulou). Prezident banky Mario Draghi se nechal uplynulý týden slyšet, že je ECB připravena své úrokové sazby nadále snižovat, a případně také obnovit program přímého výkupu aktiv z trhu. Konzervativní období evropských centrálních bankéřů, charakterizované nulovými úrokovými sazbami, máme tedy možná za sebou a budeme dále snižovat.

„Na vině“ je klesající míra inflace společné evropské měny, kterou se bance ani přes nulové sazby nedaří držet u jejího dvouprocentního cíle, kde se ve druhé polovině loňského roku pohybovala.  Evropská makrodata uplynulého týdne byla víceméně smíšená. Opět nepotěšil index ekonomického sentimentu ZEW, a to jak v ostře sledovaném Německu, tak také z celoevropského měřítka. Naopak nad očekávaní dopadly předběžné ukazatele vývoje průmyslu a služeb.

Asijské trhy byly tvrdých fundamentálních dat v uplynulém týdnu prosty, a tak tamní indexy převážně následovaly celosvětový optimistický sentiment. Hlavní událost, nejen pro Asii, se ovšem rychle blíží. A tou bude schůzka prezidentů Spojených států amerických a Číny, která proběhne na závěr summitu skupiny G-20 a která bude mít na další dění na trzích mimořádnou důležitost. Dosažení jakéhokoli pokroku ve vyjednávání dvou velmocí bude pravděpodobně přeměněno v další růst na akciových a zejména komoditních trzích. O tom, že jednání a vlastně celý velmocenský spor dopadne dobře, trhy aktuálně vůbec nepochybují. Ukazuje to následující poměrový graf.

Graf ukazuje poměr mezi vývojem cen akcií amerických společností generujících své zisky výhradně ve Spojených státech oproti širokému indexu. Z grafu je vidět, že pro investory nejsou spory aktuálně žádnou hrozbou, nebo na takovou hrozbu přinejmenším nereagují a dávají přednost nákupům akcií větších firem s expozicí na mezinárodních trzích před firmami působícími čistě na americkém trhu. Inu, po neděli budeme moudřejší…

Václav Pech, člen investičního výboru Broker Trustu

Napsat komentář

Required fields are marked (*)