Tento web využívá soubory cookies. Pokud budete pokračovat v prohlížení těchto stránek, souhlasíte s pravidly pro užívání cookies.

Pokračovat

Hlavní akciové indexy na svých hodnotách v uplynulém týdnu opět poměrně silně ztratily. Jasným důvodem poklesu je další eskalace obchodních třenic mezi Spojenými státy a Čínou. Na prezidentem Trumpem předminulý týden uvalené desetiprocentní obchodní přirážky na čínské zboží v hodnotě tříset miliard dolarů čínská strana poměrně razantně odpověděla, když devalvovala svoji měnu na nejnižší hodnotu za více jak desetiletí a zároveň také čínská vláda požádala domácí soukromé společnosti, aby pozastavily dovoz amerických zemědělských plodin. To je pro Spojené státy a potažmo prezidenta Trumpa poměrně nepříjemná záležitost v době, kdy jsou zásoby těchto plodin ve Spojených státech mimořádně velké. Opatření navíc zasáhne tamní farmáře, kteří patřili z velké většiny k voličům současného prezidenta spojených států amerických. A nové prezidentské volby se blíží. Ani Donald Trump vývoji na trhu nepomohl svým komentářem o tom, že za takové situace nevidí dohodu s Čínou jako příliš pravděpodobnou.

Určité problémy spojené s dopady aktuální situace jsou patrné už i z americké výsledkové sezóny, když americké společnosti povětšinou překonávají dopředu citelně snížené odhady analytiků na bázi zisku na akcii, nicméně pokud jde o tržby, pak je současná výsledková sezóna pod pětiletým průměrem. Vyšší než odhadované zisky se tedy přinejmenším z části netvoří vyššími tržbami, ale spíše úspornými a administrativními opatřeními. A ani výhled není bez mráčku, když se v průběhu výsledkové sezóny o téměř polovinu zvýšil počet firem uvádějících případnou obchodní válku jako jedno z hlavních rizik pro svoje podnikání v dalších kvartálech. Oproti poklesu na trzích jsou poměrně imunní tradiční defenzivní sektory, mezi něž patří zdravotnictví, utilit a akcie ze sektoru realit. Je ovšem třeba zmínit, že pode mého názoru je nyní zdravotnictví jako celek již poměrně drahé.

Na rozdíl od akcií se nadále daří dluhopisům. Složitá situace kolem dovozních přirážek a možného zpomalení ekonomiky tlačí na americké centrální bankéře, aby na svém nejbližším zasedání, i přes to, že domácí ekonomická data neukazují žádný výrazný problém, opět snížili úrokové sazby. Ve skutečnosti je pravděpodobnost odvozená z cen futures kontraktu na Fed fund rates na to, že po zářijovém zasedání FEDu zůstanou sazby na stejné úrovni jako nyní, nulová. Trh dává dokonce čtvrtinovou pravděpodobnost tomu, že centrální banka sníží sazby ne o čtvrt, ale hned o půl procentního bodu. To, zde FED podlehne „přání trhu“ nebo bude respektovat solidní fundamenty a ponechá sazby na stejné úrovni, je zřejmě hlavní otázkou, která bude dění na trzích ovlivňovat i v dalších týdnech.

Výhled snížení úrokových sazeb a tím pádem zlevnění amerického dolaru žene prudce vzhůru ceny drahých kovů. Jedna unce zlata zvýšila v posledním týdnu svoji hodnotu o více jak tři a půl procenta,
a ještě o procento výše narostly ceny stříbra.

Václav Pech, člen investičního výboru Broker Trustu