Tento web využívá soubory cookies. Pokud budete pokračovat v prohlížení těchto stránek, souhlasíte s pravidly pro užívání cookies.

Pokračovat

Odpovědi Dušana Šídla (Broker Trust) a Lukáše Kaplana (EUCS) na dotazy z webináře “Záludnosti ve finančních produktech”

 

Kde si mohu dnešní webinář stáhnout?

DŠ: Na webinář se můžete podívat ze záznamu na webu FinTV.cz.

 

Existuje někde přehled možnosti pojištění bez prokazování zdravotního stavu, hlavně při výstupu (při pojistném plnění)?

DŠ: Informaci o maximálních částkách bez zkoumání zdravotního stavu najdete v on-line metodikách pojištění (BeTy – v záložce Produkty a v podsekci Nástroje). Upozorňujeme však, že to, že pojišťovna nezkoumá zdravotní stav, také obvykle znamená, že neplní za pojistné události, které souvisí se zdravotním stavem pojištěného před počátkem pojištění.

 

Kde najdu nabízený e-book?

DŠ: Ebook byl pro všechny účastníky webináře ke stažení na webu blog.brokertrust.cz. Dále je k dispozici finančním poradcům Broker Trustu, a to v BeTy. Pro všechny poradce je určena kniha „Jak nás podvádějí“, která je k zakoupení na blog.brokertrust.cz/obchod.

 

Ještě jednou prosím správný postup pojišťovny při poškození dílu vozidla – odškodnily dle amortizace.

LK: Klienti mají nárok na náhradu skutečné škody. Obecně lze odkázat na §2969 NOZ a nález Ústavního soudu sp. zn. II. ÚS 2221/07.  Vždycky ale záleží na konkrétních okolnostech. Teoreticky totiž může opravou dojít i ke skutečnému výraznému zhodnocení vozidla, a tam může být nárok klienta sporný.

 

Poškození klienta, kdy to dále řešit s EUCS?

LK: Kdykoliv, kdy pojišťovna nezaplatí skutečnou škodu na vozidle. A u nehod, kde dochází ke zranění, a tudíž je vždy vyšetřuje policie, tak od samého počátku. Tj. jakmile se dozvíte, že klient byl účastníkem dopravní nehody. V těchto situacích je pro klienty velmi doporučeníhodné mít odborné zastoupení i v průběhu policejního vyšetřování, protože se v praxi stává, že z poškozeného se stává viník a obráceně. O problémech s určením a správným vyčíslením nemajetkové újmy nemluvě.

 

Kolik je u životního pojištění nejvyšší limit u smrti?

DŠ: Pokud máte na mysli limit na pojistnou částku bez prokazování zdravotního stavu, tak ten se pohybuje mezi 10 tis. Kč až 100 tis. Kč (dle pojišťovny). Konkrétní informace jsou v BeTy.

 

Je veřejně dostupná metodika BeTy nebo její část?

DŠ: Veřejně dostupná není. Pokud máte zájem poznat blíže servisní zázemí Broker Trustu, nejjednodušší cestou je kontaktovat BT a domluvit si schůzku, na které Vám oblastní ředitel vše předvede.

 

Které konkrétní záludnosti budou předmětem samostatného webináře pořádané firmou EUCS? Mám na mysli konkrétní téma – odpovědnost.

LK: Ano odpovědnost je hlavním tématem. Více zde: http://www.eucs.cz/novinky/seminar-pro-financni-poradce-37. Pro skupinové objednávky do 13. března je poskytnuta sleva 500,- Kč/os.

DŠ: Lukáš by měl také přednášet na Kongresu finančních poradců Broker Trustu, který bude v dubnu.

 

Pokud mám více pojištění (více POV) na jedno vozidlo od jiných pojišťoven, limity se nečítají, že ne?

LK: Odpovědnostní pojištění ať už zákonné nebo smluvní je škodové pojištění.  Na rozdíl od obnosového  pojištění pojistitel nemůže ze škodového pojištění poskytnout pojistné plnění vyšší než je vzniklá a prokázaná újma/škoda. Zjednodušeně řečeno, pokud je prokázána  újma/škoda  100 000 Kč, nemůže  pojištěný/poškozený dostat více např. 200 000 Kč (dvakrát 100 000 Kč). Z tohoto důvodu je nelogické mít dvě a více smluv „povinného  ručení“.

 

Jak je to u plnění u připojištění? Může pojišťovna vypovědět smlouvu po plnění. Nebo maximálně může vypovědět jen to konkrétní připojištění?

LK: Po pojistné události může pojistitel vypovědět všechny pojištění s výjimkou životního pojištění (viz §2805 NOZ). Takže se domnívám, že lze vypovědět všechny připojištění.

DŠ: Smlouvu nemůže pojišťovna vypovědět (od celé smlouvy může pojišťovna odstoupit jen ve vyjmenovaných případech), vypovědět připojištění však může.

 

Dosáhne exekuce i na hodnotu ŽP uzavřené v zahraničí?

LK: Teoreticky ano.

 

Proč se netrestá zlodějina šmejdů v životním pojištění rovnou kriminálem, když ty levárny jsou tak zřejmé a snadno rozpoznatelné? Lobby vysoce postavených šéfů makléřských firem?

LK: Klienti by museli podávat trestní oznámení. A těm jde logicky spíše o dosažení finanční kompenzace, což se klientům dnes už docela daří.

 

Co takhle udělat smlouvy dvě u dvou pojišťoven. Někdo z Vás ví, jaká bude ochota vyplácet plnění v budoucnu? Já teda ne!

DŠ: Diverzifikace je jedno z možných řešení, které lze doporučit. Ochota plnit se však odvíjí od kvality pojistných podmínek. Pokud klienta pojistíte u 2 pojišťoven, které mají podobné výluky, tak mu příliš nepomůžete.

 

Jak vysoké bývají počáteční náklady nové smlouvy IŽP? Můžete uvést nějaký příklad?

DŠ: Počáteční náklady u dlouhodobých smluv životního pojištění se standardně pohybují na úrovni 2 ročních pojistných. Konkrétní výši počátečních nákladů u nejčastěji sjednávaných produktů najdete v on-line metodikách pojištění v BeTy.

 

Jak je možné, že když se převede mimořadné pojistné, tak to jde na úhradu poplatků? U kterých typů smluv to bývá v praxi?

DŠ: Jde o jednu z konstrukčních odlišností pojistných produktů IŽP. Pojišťovna buď podílové jednotky nakoupené za mimořádné pojistné eviduje odděleně od jednotek nakoupených za běžné pojistné, nebo tyto jednotky nerozlišuje. Pokud převádíte peníze na novou smlouvu formou mimořádného pojistného, je dobré vědět, o jakou konstrukci produktu jde. Oddělený účet má například ČSOB Pojišťovna či pojišťovna AXA, nepochybně najdete i další.

 

Jak je to s poj. podmínkami pojišťoven v případě, že klient vypoví smlouvu, která má kapitálovou hodnotu v dluhu? Opravdu tento dluh nikdy nemohou vymáhat?

DŠ: Pokud by se o to pojišťovna pokusila, následný právní spor by prohrála. Dluh na smlouvě není nic jiného než vyplacená provize zprostředkovateli a ta nemůže být na bedrech klienta.

 

Říkám to dobře, že pokud mám IŽP nastavený jako „rizikovku“, tak v klidu mohu snižovat a navyšovat rizika dle situace klienta?

DŠ: Můžete, ale i v tomto případě může docházet k popsanému efektu na webináři, tedy k opakovanému účtování počátečních nákladů.

 

 

Pokud budu vybírat výsluhovou penzi, kde je příspěvek zaměstnavatele – daním tento příspěvek či ne u výsluhové penze?

DŠ: Výsluhovou penzi můžete vybrat jako jednorázové vyrovnání, doživotní nebo dočasnou penzi. Příspěvek zaměstnavatele se daní jen při jednorázovém vyrovnání.

 

 

Jak dlouho dopředu před koncem fixu se mohu zajímat o refinancování hypotéky? Nyní je spousta akcí HU.

DŠ: Má to smysl až 1 rok před koncem fixačního období, kdy si u nové vybrané banky můžete „zafixovat“ stávající podmínky. Ekonomové však spíše předpokládají další pokles úrokových sazeb.

 

Slyšel jsem, že v případě značného poklesu cen nemovitostí na trhu může banka chtít po klientovi dozajištění další nemovitostí, jinak mu zvýší úrokovou sazbu. Co si o tom myslíte?

LK: Ano, pokud vím toto je standardní součást úvěrových smluv, zvláště když hodnota zajištění je po poklesu cen nižší, než výše poskytnutého úvěru. V takovém případě, když dozajištění nebude poskytnuto, může být úvěr celý zesplatněn.

 

Může banka chtít ustanovit negative pledge i u stávající smlouvy? Např. při obrátce fixu?  LK: Domnívám se, že pokud nedochází k jiným změnám, než ke změně úrokové sazby, je to nepravděpodobné. Nicméně neznám znění konkrétní úvěrové smlouvy, klidně tam mohou být ustanovení, která bance umožňuje při změně právní úpravy požadovat změnu podmínek zajištění.

 

Jak je to s obchodními podmínkami “zahraničních” bank? Např. polská mBank, jsou tací, co tvrdí, že řada případných sporů by se údajně řešila dle polské legislativy. Je to tak? Nebo jde vše na 100 % dle legislativy ČR?

LK: Rovněž se domnívám, že podle českých zákonů. Ale neznám konkrétní úvěrové podmínky, některé detaily mohou být i podle zahraniční úpravy. Historicky si pamatuji např., že u ING se řídilo pojištění vkladů podle sídla mateřské ING.

 

Jak by to vypadalo, kdyby banka poskytující hypotéku krachla, tak de facto klient, jenž by splácel hypotéku, jen získal, nebo jak by to v praxi vypadalo s ohledem na klienta?

LK: Nejpravděpodobnější scénář by asi byl, že banka pohledávky dříve, než „zkrachuje“, prodá jiné bance a pro klienta se nemusí mnoho změnit. V krajním případě by ale mohlo dojít i k zesplatnění úvěrů. Nicméně neznám u nás případ, že by se tomu tak u hypotéky někdy stalo.

 

Na otázky odpovídali Dušan Šídlo (DŠ) a Lukáš Kaplan (LK).

Jste finančním poradcem Broker Trustu? V otázkách investic se můžete poradit s Jiřím Pechem, u hypoték s Jiřím Augustinem a u pojištění s Markem Seidlem. Kontakty najdete zde.